Koronavirus a ekonomika: jak se epidemie může projevit na světovém hospodářství?

| 13. 3. 2020
koronavirus a ekonomika

Celý svět je paralyzovaný epidemií nového koronaviru. Zrušené kulturní akce, prázdné restaurace a uzavřené hranice se nutně musí projevit i po finanční stránce. Jak konkrétně se tato situace může projevit na fungování ekonomiky?

Říká se, že co jeden neutratí, druhý neutrží. Ilustrujme si to na konkrétním příkladu. V případě, že pan Novák provozuje pizzerii a vlivem koronavirové epidemie mu do ní přestanou chodit lidé, nebude mít tržby.

Kvůli tomu nebude mít jak zaplatit mzdu svému zaměstnanci panu Výtoňovi. Pan Výtoň bude muset osekat své výdaje, aby mu zbylo na zaplacení nájmu, tudíž si bude muset odříct zbytečné věci, jako je třeba kupování drahého oblečení.

Majitel obchodního řetězce s oděvy pan Holý zpozoruje, že do jeho obchodů přestal chodit nejen pan Výtoň, ale nákupy si přestává dopřávat stále více lidí, protože na to nemají peníze.

Jeho tržby se rapidně sníží a bude nucet propouštět. Tito lidé opět budou muset osekat své výdaje a nezaplatí dalším lidem.

Jednotlivé úrovně ekonomik jsou mezi sebou těsně propojeny, a to jak mezi jednotlivými odvětvími, tak mezinárodně.

Jak se může koronavirová pandemie projevit na ekonomické situaci světa?

Koronavirus a ekonomika, aneb jaký může mít pandemie vliv na světové hospodářství?

Nedostatek výrobních materiálů z Číny

Spousta firem je závislých na dodávkách součástek a jiných materiálů od čínských firem. Kvůli omezení výroby v čínských továrnách dodávky zboží váznou, nebo ustaly docela.

Toto se může projevit na výrobních problémech v mnoha dalších státech. Vlivem toho jsou některé firmy nuceny propouštět, protože není možné vyrábět.

Propouštění

Nejen kvůli omezení výroby, ale i kvůli přetrvávajícímu strachu a nižším tržbám jsou některé firmy nuceny propouštět své zaměstnance.

Nejcitlivějšími odvětvími jsou jednozačně cestovní ruch a výrobní sektory, které jsou závislé na dodávkách z Číny. Například aerolinka Norwegian Air byla kvůli koronaviru nucena propustit polovinu svých zaměstnanců, protože se rapidně snížil zájem o cestování.

Krach firem

Je pravděpodobné, že některé firmy zkrachují úplně. Nízký zájem zákazníků o jejich služby zřejmě povede k ukončení jejich činnosti.

Nejzranitelnějšími společnostmi jsou především cestovní kanceláře a další firmy v oblasti turismu (aerolinky, autobusové společnosti, hotely).

Lidé totiž s koupí zahraničních zájezdů vyčkávají, protože si nejsou jisti, jak dlouho pandemie bude trvat (zda už třeba v dubnu bude po všem, anebo se to protáhne až do léta).

Jak už jsme zmínili, postiženy jsou i výrobní firmy. Potíže můžou mít i logistické firmy kvůli absenci dodávek a uzavírkám na hranicích.

Propad akcií

Všeobecný nepokoj a nejistota ve společnosti zapříčinily propad na akciových trzích. Investoři mají obavy, že ekonomika jde do recese, a proto stahují své peníze z akciových trhů.

Například americké akcie poklesly nejvíce od roku 1987. Svůj podíl na tom má i nové opatření Donalda Trumpa, týkající se zákazu cestování z Evropy do USA, což se negativně projevilo na akciích leteckých společností.

Investoři naopak přelévají své peníze do tzv. „bezpečných přístavů,“ kterými jsou cenné kovy. Zlato a stříbro jsou komoditami, které jsou považovány za cenné už po tisíciletí.

Posiluje cena zlata i stříbra. Pokud skutečně dojde k ochlazení světového hospodářství, je velmi pravděpodobné, že vlády se jej budou snažit podpořit snížením úrokových sazeb, což povede k ještě dalšímu růstu cen zlata.

Nedostupnost nebo vyšší cena zboží

Kvůli zhoršeným dodávkám součástek je pravděpodobné, že koncovým zákazníkům budou dočasně nedostupné určité produkty (například mobilní telefony, elektronika, ale i třeba LED světla).

V lepším případě se bude jednat jen o dočasnou nedostupnost, v tom horším o jejich zdražení.

Pokud dodávky z Číny budou přerušeny na delší období, evropské firmy je budou muset nahradit tuzemskými dodavateli, kteří jsou dražší. Je možné, že cena mnohých produktů tak vzroste.

Může mít koronavirus i světlé stránky?

Co se týče této choroby, tak málokoho by napadlo, že by tato pandemie mohla mít i nějaké výhody. V prvé řadě si díky koronaviru můžeme uvědomit, jak moc je zdravotnictví pro lidstvo důležité a jak v některých zemích funguje nedostatečně (například Itálie).

Problémem je nejen nedostatek lůžek, ale především zdravotnického personálu. Mnohé vlády se možná zamyslí nad tím, že ve zdravotnictví je dlouhodobým problémem podstav a pokusí se přilákat více pracovníků vyššími mzdami.

Kvůli koronaviru řada firem nařídila svým zaměstnancům práci z domova, tzv. homeoffice. Firmy zjišťují, že na dálku jde dělat administrativa, telefonická podpora a další činnosti.

Díky tomu možná spousta firem zjistí, že to bez problémů funguje a řada pracovníků v kanceláři nemusí fyzicky vůbec být. Toto může vnést revoluci do zaměstnávání lidí.

Nepřímo to může mít vliv i na snižování cen nemovitostí ve velkých městech. Když totiž pracovníci budou moct do firmy dojíždět třeba jen jednou týdně, nebudou nuceni žít ve velkých městech typu Praha nebo Brno.

Koronavirová pandemie může mít pozitivní vliv na životní prostředí. Kvůli pozastavení výrobní činnosti v některých čínských regionech výrazně kleslo znečištění vzduchu nad Čínou.

Tento rozdíl byl dokonce patrný ze záběrů NASA. Hlavním pozitivním dopadem na přírodu však může být to, že lidé přehodnotí své dosavadní postoje.

V době, kdy budou zalezlí ve svých domovech a všechna nákupní centra budou zavřená možná zjistí, že svět se nezboří bez častých nákupů nejnovějších oděvů či bez každodenních drahých káviček ve Starbucks.

Někteří lidé tak možná přejdou ke méně konzumnímu stylu života, což se projeví méně nakupy zboží, které k nim poletí přes půl světa. Méně konzumu by mělo na přírodu obrovský dopad.

V neposlední řadě si lidí uvědomí potřebu své vlastní nezávislosti. Stačila jedna země a jedna nákaza, a celý svět byl paralyzován. Je možné, že lidé začnou více tíhnout k místním dodavatelům a zemědělcům namísto těm zahraničním.

A až někdy v budoucnu přijde další krize, lidé na ni budou připravenější díky tomu, že už nebudou tak napojeni na celý svět, ale více na lokální hospodářství.